Depeche mode kult, bezmezná oddanost-bezhlavé šílenství...
Od jednoho fanouška dm jsem se dozvěděl,že jistý fanda dm si vzal pujičku 50 000kč ,aby si mohl koupit všechny live nahrávky s Touring the angel,kterých vyšlo nevím zhruba kolem 50 nevím to přesně,jsem také fanda dm,ale to mě příjde přinejmenším trochu zvláštní,kam až sahá oddanost fanoušků Depeche mode.
Ja poznam DM fanusika, co dal 35.000,- Sk za 40GB mp3 bootlegovych remixov Popravde, ten clovek to neriesil, kedze bol dost dobre situovany. Ale aj tak… crazy
tak ja osobne ak chcem niečo od DM a je to pre mňa aj finančne dostupné tak si to kúpim ale jednoducho ak na to nemám a mala by som sa len zadĺžiť tak sa za tým nehrabem depeš-nedepeš.Aj keby som chcela mať doma od DM všetko a cenila by som si to ako najdrahší poklad, realita ma drží pri zemi. Dm je môj jediný koníček, ktorý ma drží už 17 rokov, ale do extrému by som určite nezašla ako v prvých dvoch príkladoch.Pretože to považujem za riadny extrém.
Hlavně je to každého věc, do čeho investuje svoje peníze.
Osobně nechápu jakékoliv sběratele, kteří něco hromadí, jen aby to měli. Ale jestli jim to přináší radost…
To porovnání s anglickým trhem a českým potažmo Slovenským je dost zásadní,pro angličany je to asi fakt dostupnější a tolik to neřeší.Kdysi jsem četl interviu s Dave Gahanem,a tam se ho ptali jestli mu nevadí že písně dm jsou na internetu k mání ještě před datem vydání,a on na to řekl že ho to příliš nevzrušuje ,protože fandové depeche mode si stejně koupí originál,a to je holý fakt já pěněz moc nemám ale chudák taky nejsem a postupně vrámci svých možností kopletuji celou diskografii depeche mode,bude my to nějakou dobu trvat,ale za cenu dluhu to určitě neudělám chci být nohama na zemi.Kladu si otázku čím to je že depeche mode mají takový vliv,že to některé jedince vede až k tak extrémnímu jednání,jistě případy kultovního vlivu v historii máme Beatles ,Elvis atd…,ale depeche mode jsou v dnešní době tak trochu fenomén.Vliv a dopad depeche mode na hudební scénu,stejně tak i vliv na masu věrných posluchačů není ještě z cela doceněn a ani není zdaleka u konce.
October 18th, 2007
Bid online now at eBay for Depeche Mode’s signed Gibson SG guitar hand painted by Anton Corbijn from the Gibson Guitartown London charity exhibition.
For any Depeche Mode fan, this is your chance to own a piece of rock ‘n roll history. Gibson Guitartown London, the capital’s most vibrant summer public art exhibition announces that all 62 one-of-a-kind hand painted and signed Gibson guitars are now available to bid online exclusively at eBay.
This is your opportunity to bid exclusively for a unique Depeche Mode signed Gibson SG guitar. The guitar named “Playing The Angel” was designed, hand painted and signed by the acclaimed visual artist and director of the hit movie “Control” Anton Corbijn and displayed publicly around The O2 Arena, London from June 2007 to September 2007 attracting over 500,000 visitors.
Gibson Guitartown London is a charity inspired campaign bringing the power of music together with art to raise money for Nordoff-Robbins Music Therapy, The Prince’s Trust and Teenage Cancer Trust. All money raised from the sale of the guitars at auction will be split equally between the three designated charities.
Other hand painted Gibson Guitartown London guitars signed by rock legends such Sir Paul McCartney, Paul Weller, Noel Gallagher, Rod Stewart, Robert Plant, Bruce Dickinson, Brian May, Ozzy Osbourne, Roger Waters, Mark Knopfler, New Order, Roxy Music, Kasabian, Razorlight, Kaiser Chiefs, Stereophonics, Nick Mason and Ronnie Wood to name a few are also available to bid exclusively at eBay.
The Gibson Guitartown London charity auction will take place in IndigO2 at The O2 on Tuesday, November 20th 2007.
Bid now for Depeche Mode and Anton Corbijn’s signed Gibson SG guitar
To je zaujímavé, že sa tu bavíme hlavne o peniazoch. Prispejem trochou z histórie DM, ktorá je už bohužiaľ...teda skôr chvala bohu…za nami.
Téma sa volá - kult,bezmezná oddanost-bezhlavé šílenství.
Keď som si začal obliekať všetko čierne a DM bolo niečo neuveriteľne nové a iné ako všetko ostatné na okolo mal som 15. To bol zrovna čas Construction Time Again. Chodiť v čiernom znamenalo byť legitimovaný od VB (polícia) na každom rohu a denne počúvať nepríjemné poznámky pedagógov a horšie známky. Pre nich som bol niečo od vyznavača pochmúrnych kapitalistických trendov umenia až po fašistu (telocvikár).
Ani medzi rovesníkmi to nebolo nič moc. Bol som jediný DM fun v triede a samozrejme tým pádom terčom posmechu metalistov čo bol main streem medzi mládežou. Diskotéky boli plné Elánu, Whamu, Tublatanky a podobných blbiniek.
Raz nám jeden DJ sľúbil na diskotéke v Lamači, že nám pustí Just Can’t Get Enough na naše vlastné riziko. Pustil to, keď už si väčšina ľudí obliekala kabáty. Vonku sme pekne dostali na trúbku. Ale už nás bolo viac…roztrúsených…poznali sme len svoje prezývky.
Potom zabili kamoša depešáka priatelia z juhošky, ktorí stavali hotel Forum v BA. Na miesto (za kinom Slovan - dnes už neexistuje) Tiahlo z Mierka asi 30 - 50 Depešákov. Policajti monitorovali, ale dali pokoj. V tých časoch to bolo neuveriteľné, že rešpektovali takéto nepovolené zhromaždenie v centre. Ukázali svoju ľudskú tvár. Na to miesto, kde zomrel sme dali kvety a kazeťák z ktorého fičalo Somebody. Vždy hovoril, že keď zomrie tak by chcel počuť túto pieseň.
Neskôr poloilegálne diskotéky v Záhorskej Bystrici spolu s punkermi. Normálne pol hodinu hrali punk a chlapci pogovali a potom polhodinu DM a my sme depešili. Na koniec sme spolu pogovali aj depešili. Potom zase bitky z miestnymi metalistami a tak…ale už sme sa stretávali viacerí DM.
Ešte nezabudnuteľná akcia v Malackách za futbalovým ihriskom. Sud piva, z ktorého nič neostalo pretože sme ho zle narazili. Kazeťák a kopec DM. Tajný agent na stanici, ktorý sledoval kedy sa odpracú poslední metalisti z miestnej zábavy aby sme sa vlakom mohli odviesť aj my. Pozdravujem všetkých depešákov zo Záhoria. Prvá hromadnejšia DM akcia, ktorú som zažil.
Potom už len dve šokujúce záležitosti.
Prvá.
Kamoš mi zavolal, že musím okamžite prísť a nechcel prezradiť prečo. Bolo 22:30. V tých časoch to bola veľmi neskorá hodina. Išiel som lebo som mal o neho strach. Keď som prišiel, tak mi pustil Never Let Me Down Again, ktorý niekde nahral. Pecka. Prvá dobrá vec po komerčkách ako Stripped a Peple Are People (nehovorím, že sú zlé, ale tak sme to vtedy brali).
Pustili sme si to asi sto krát. Keď dali “Put my feet down to the ground” vždy sme sa postavili a dupli nohou…možno detinské...ale naše…
Druhá.
DM prišli do Prahy v 88mom. Úplne náhodou. Prago koncertu vypadla nejaká hviezda zo 70’s. Agentúra im ponúkla ako náhradu DM….........N E U V E R I T E Ľ N É............
DM potom v nejakom rozhovore povedali, že ich prekvapili dve veci. Jedna bola tá, že publikum spolu s nimi spievali všetky pesničky. V krajine, kde nepredali ani jednu platňu. Druhá bola tá, že po koncerte nevideli v meste žiadnych fanúšikov. Ani jednu z nich asi nemusím vysvetlovať.
Nuž týmto som len chcel povedať, že bezmezná oddanost-bezhlavé šílenství neznamená len to, že niekto vysolí kopec peňazí za CDčka. To sú ľudia, ktorí za DM dali viac. Z presvedčenia. Viem, že tých zopár hodiek na polícii dnes vyzerá komicky. Ale týmto vzdávam hold všetkým DM funs z 80’s.
Aby ste si nemysleli, že som DM dinosaurus. Starí kamoši sme sa stretli na PTA koncerte. Nevideli sme sa zo desať rokov. A zdalo sa nám ako keby sme sa nevideli dva dni. Vďaka Martinovi, Davidovi, Andymu,...Alanovi a Vincovi…a vlastne všetkým Vám, ktorí pokračujete.
Těch druhů šílenství je samozřejmě víc,nikoho se nechci dotknout,ale jsou někdy diskutabilní,viz třeba turné Dava Gahana-Praha 2003,kdy se někteří fans né příliš vhodným způsobem snažili vkrást do Daveovi přítomnosti,Dave to nepříliš dobře komentoval.Doba kdy tady buzerovali komanši byla fakt hnusná doufám že se ti šašci k moci nevrátí,tu dobu jsem nezažil jako dospělí ,ale jako dítě a některé veci byly pro mne již patrné,půl mé rodiny byly antikomunisti druhá komanši.Hudba DM fakt nebila dostupná,některé alba se však dala sehnat na černých burzách o kterých se logicky mluvilo po tajmu,lidé přijeli kupovali vyměňovali,pak se rychle všechno zbalilo,aby to VB nestačila rozprášit.Já osebně jsem poprvé slyšel DM až z radia ,a byly to songy People are people,Master and servant,to kovové aranžmá znělo origynálně.Nemohu nezmínit válku mezi depeche fandy a metalisty to když si dnes uvědomím se tomu zpětně směju ,ale tehdy jsem to bral vážně,Když jsem ve škole pustil třeba Strangelove,reakce byla okamžitá v poctatě byly dvě reakce,první byla ta že metloši hlasitě negovalia někteří tiše v ůžasu poslouchli,vždy jsem disponoval dobrou fyzickou kondicí tak jsem metlošům řekl že jestli se jim to nelíbí můžou odkráčet pryč a většinou jim nic nezbylo.Motloši byly tak trochu za míň aspoň mi to tak tehdy připadalo.Když se na to podívám teď kde je ten slavnej metal,no kde no přece v prdeli a kde Depeche mode no kde no přece stále žijíci kult co má co říct čas vše ukázal a ještě ukáže.
Bolo to tak.Rok 1987 a v škole sa začali nosiť čierne tričká,košele samozrejme doma zafarbené dúhou.
Začali sa chalani strihať na ježka a podobné veci.Trochu som nechápal učitelku,ked hovorila na adresu
depešákov,že ona pošle fotku na ministerstvo ako je chalan ostrihaný.Sorry!Ved ste chceli aby sme
boli pekne ostrihaný,nie?Povedal.Nemáme dlhé mastné vlasy ako metalisti.To im sa robili vši vo vlasoch.
Tak nebolo dobre tak,ani tak.Ale teraz moje malé šialenstvo,ked je to tu o tom.
Raz som sa s bratom vybral na bicykloch na dedinu.Bol tam starý dom ale opustený a chceli sme si
zaspomínať na časy,ked sme ako deti sa tam hrávali.Namydlili sme si vlasy,samozrejme nasucho.To
aby nám lepšie stáli účesy.Tričká čierne a magič som lepiacou páskou prilepil na kormán.Zapal som
pásku 100-krát obohratú a išli sme.Mal som tam albumy:Speak and Spell,Music for the Masses.Tak
sme si to valili na dedinu a počúvali super muziku.Ked sme sa však vracali prišla búrka a viete si to
predstaviť ako sme vyzerali s tými namydlenými hlavami.To všetko nám tieklo do očí,že sme nič ne-
videli.Brat vhupol do takej jamy na ceste čo bola naplnená vodou,že skoro spadol.To čierne tričko
bolo pomaly od mydla biele a hlavy sa nám penili.Sranda.Toto považujem za šialenstvo,ktoré sme
boli ochotní robiť pre DM.Teraz brat pracuje v Anglicku a dostal som od neho podpísané CD od Davea.
Tak mu D A K U J E M !!!
tento obrázok som nakreslil, keď som mal 6-7 rokov (o chvíľu 23)
ale myslím, že to písať nemusím a aj tak zistíte obdobie tejto kresby
inak za úlohu sme mali nakresliť niečo z čoho máme radosť, resp. čo máme radi
a asi aj preto mi učiteľka položila otázku:
“A prečo sú všetci panáčikovia čierny???” CLiCK