Diskusné fórum

polku albumu by som hned vyhadzal, je to uz druhy album Cure (po “Cure”), kde po prvom vypocuti uz niektore skladby pocut nemusim…..je tam proste podla mna vela vaty, songy, ktore zdaleka nedosahuju po stranke atmosfery, zvuku, melodie ani textov kvalitu starsich veci…

neviem ktore zahranicne fora su sklamane… co vidim ja, tak to je nadsenie fanusikov Cure po celom svete a hlavne pozitivne kritiky a recenzie. Cely album je streamovany na nme.com… rad by som upozornil majitelov toho leaku promo disku, ze je to kvalita “pod psa”, vacsina zvukov tam doslova zanika…

v mojom ponimani… samozrejme, ziadna diera do sveta, to uz sa dnes v podstate ani urobit neda a maloktorej kapele, ktora je na scene 30 rokov a viac sa cosi take este niekedy podari… ale album 4:13 Dream je poctivo naslapany zdravy a nefalsovany rock s nadychom popu, melancholie… kto si spaja The Cure stale s “Disintegration”, tak toho mi je v podstate luto, pretoze Cure su vzdy album od albumu ini, ako hudobne, tak aj textovo… ak ma album chyby, tak to jednoznacne v podobe “The Only One”... zbytocnost, a potom “Underneath The Stars”, ktora na tomto albume nema co robit, pretoze nezapada do konceptu. Jednoznacne ju mal Smith umiestnit na “dark album”, ktory bude do polroka vonku… v podstate je ta skladba len povinnou jazdou pre tych, ktory sa zasnivali v roku 1989 a nevedia sa zobudit.

A tento album je hlavne vysledkom tlaku nahravacej spolocnosti, ktorym sa neubrani ziaden umelec, pokial sa nevyda vlastnou cestou. Trochu styl “Wish” a trochu “Wild Mood Swings”, no predsa celkom ine… a hlavne… pecky ako The Reason Why, The Hungry Ghost, This. Here And Now With You, Sleep When I´m Dead… a hlavne dve absolutne bomby, ktorymi Cure vytreli zrak vsetkym, ktori maju na tuto kapelu trochu pomylene nazory a vzdy na vsetko pozeraju cez image Roberta Smitha… Scream a It´s Over….

najvacsiu silu maju tieto albumove skladby aj tak na podiu, co dokazali na koncerte v Milane… silu toho, co predviedli, vsak nedokaze riadne zachytit ani najspickovejsi audio alebo video zaznam, to by ste museli citit vlastnym telom

Tak to právě poslouchám, a je to skutečně takový trochu “dinosauří projekt”, všehochuť, žádná koncepce, ale každý si určitě udělá svůj názor ..

ta “ziadna koncepcia” je zamer… jednoducho sa inak nedalo… Smith nedokazal presadit dvojalbum a preto sa rozhodol urobit to takto… aby zapchal usta ludom z Geffenu, vytiahol z tej kopy novych skladieb tie “najsviznejsie”, trochu ich okorenil tvrdostou a hodil na trh “uspesny” album… hodnotenia recenzii sa pohybuju okolo 3.5 z 5… NME dokonca 8 z 10… co je na britsku kritiku priam heroicky vykon…

no a oblubene pochmurne zalezitosti su vsetky odlozene na druhy album, ktory vyjde do aprila 2009… termin este presne stanoveny nie je, ale bude to vsetko suvisiet so Smithovou 50-tkou…. inak… prave som sa vratil zo stretka s kamosom a usudili sme, ze ten album je jednoznacny posun vpred… ziadna stagnacia… nic ine sa od genialnej gitarovej trojky a skveleho bicmana ani nedalo cakat… naco zbytocne prehnane elektronicke party, tym uz sotva niekto niekoho ohuri…

radost citat taketo recenzie: dailycollegian.com

Tak až na úvodní Underneath The Stars, která je jakoby ohlédnutím až k Disintegration, lze skoro při každé další skladbě čekat že se ozve Friday I´m in Love, tohle je album, které mne opravdu míjí... chvilkami to přijde jak nějaká univerzitní kapelka jež experimentuje na koleji,

Jednoznačné vrcholy alba: Scream, It´s Over a také to že se Smithův hlas i přes medvídkovskou postavičku stále dokáže příjemně dostat pod kůži..

Zbytek horší průměr.

Ad klávesy, ano chybějí, snad Smith najme příště nějakého klávesáka, a nenechá si nic diktovat od nahrávací společnosti…v jeho postavení to nechápu…

Žádný zázrak. Chybí mi tam nápady, melodie, nálada.
Na první poslech zaujme Hungry Ghost a samozřejmě Underneath The Stars Neusnula jsem v roce 1989, Bloodflowers je taky nádhera.
Těším se na dark album

Beladona - 23 október 2008 07:31 AM

Žádný zázrak. Chybí mi tam nápady, melodie, nálada.
Na první poslech zaujme Hungry Ghost a samozřejmě Underneath The Stars Neusnula jsem v roce 1989, Bloodflowers je taky nádhera.
Těším se na dark album

Dark album, to se také těším….já sem asi u Cure usnul v roce 1982, zdá se mi, že od Pornography už nikdy neměli album jako celek, vždy pár skvělých písní, ale také pár na vyhození...

Dangerous - 23 október 2008 08:06 AM

Dark album, to se také těším….já sem asi u Cure usnul v roce 1982, zdá se mi, že od Pornography už nikdy neměli album jako celek, vždy pár skvělých písní, ale také pár na vyhození...

Tak to určitě. I na většině dobrých alb po 1982 jsou pro mě nestravitelné písničky, které přeskakuju - Bananafishbones, Screw, Hot Hot Hot, Fascination Street. Asi jen Bloodflowers mě přijde kompaktní a skvělá od začátku do konce.

Aj u mňa sklamanie, ani to nejdem rozpisovať- do bodky súhlasím s Dangerousom v jeho predposlednom príspevku.

u mě spokojenost a album se mi líbí-ale na ty pochmurnější kousky se dooost těším

a na záznamu MTV je i slovenská vlaječka

bere mě THE SCREAM SLEEP WHEN I’M DEAD   FREAKSHOW   UNDERNEATH THE STARS   vlastně celé.......

to mixik: jo… s kamosom sme sa snazili cely koncert a nakoniec sme ju na obrazovku dostali!!!

http://www.thecure.sk/pict/roma_sk_flag.jpg

po zopar vypocutiach si dovolim malu recenziu 4:13 Dream:

Underneath the Stars:

Cure v plnej krase… ma to silu ako veci z Disintegration alebo Wish.  10/10. niet co dodat.

Only One:

pohodova popova skladba s chytlavym refrenom - nieco ako High alebo Mint Car.

Reasons Why:

prijemne melancholicka vecicka. pripomina niektore veci z Kiss me…

Freakshow:

funky skladba, akoby vypadla z Wild Mood Swings. proste blaznivy party - song.

Sirensong:

opat, skladba velmi silno pripomina niektoru z pomalych balad z Wild Mood Swings. az potialto si tento album udrziava velmi slusny standard. Bohuzial nie dlho…. :

Real Snow White:

Aj ked zacina zaujimavo, prepada sa do nemelodickeho blabotania a hluku. Je to cele hystericke, bez melodie, a okrem toho tomu chyba charakteristicky “cure” zvuk - a nech mi nikto netvrdi, ze ho Cure nemaju, ze kazdy album je iny atd - ano, ale pritom by si mali zachovat urciteho ducha, ktoreho dajme tomu len obmienaju. v tejto skladbe tento “Cure duch” uplne absentuje.

Hungry Ghost:

opat - hystericka skladba bez atmosfery. a ak Smith nezvladne spievat vysky bez toho, aby znel falosne a afektovane, nech sa o to nepokusa. Znie, akoby to spieval a bliakal opilec v krcme. Verim, ze je to naschval take “surove”, ale mina sa to ucinku.

Switch:

co to je? GUNS N ROSES????? velmi velmi slaba skladba. kde sa to hrabe napr. na Cut?
ved uz snad aj na minulom albume boli vsetky skladby silnejsie ako toto. tvari sa to naslapane, ale je to nezmysel.

Perfect Boy:

Smith nieco recituje na nevyraznom “random cure” hudobnom pozadi. nema to ani hlavu, ani patu, nie je coho sa v tej skladbe chytit. refren absentuje. atmosfera takisto. proste takychto skladieb moze Smith vymysliet desat denne. ale nech radsej nevymysla

This…

toto mohla byt fajn skladba - minimalne ten refren ma velky potencial. Bohuzial, spev je priserny. inak az po refren plati to, co pri “perfect boy”.

Sleep….

naslapana popovica, ako keby vypadla z Wild Mood Swings. viem si ju predstavit este podarenejsiu - zeby chybali klavesy? silna melodia, afektovanost Smithovho vokalu je v medziach normy. celkom podarena skladba.

Scream:

tu vobec nevadi, ze skladba v podstate nema melodiu. ma atmosferu porovnatelnu s Shake dog shake alebo s vecami s Pornography. velmi vydarena zalezitost. Smithov hlas je nosny, skladba sa na cloveka vali ako hlukova stena, predstavte si stenu s ostnami, ktora sa na vas nezadrzatelne vali. ostne = Smithov vokal, stena = hudobny doprovod… po Underneath the stars najlepsia vec na albe.

It’s Over:

pripomina Give me it, ale chyba tomu nieco….. ta surovost nema tie sprave odtiene. inak v poho skladba. 

dufam, ze nas caka este jeden album, tento je pre toho, kto cakal viac ako priemerne pop-songy, celkom poriadnym sklamanim (az na zaciatok a koniec albumu)

pouzivanie priamej reci v textoch je pre Smitha typicke

vsetko je to vzdy o osobnom pocite… ja mam ohromnu radost… a evidentne nie sam:

http://www.rozhlas.cz/radiowave/musiccheck/_zprava/510362